Z Kopřivnice do Vídně v roce 1898

Z Kopřivnice do Vídně v roce 1898

Velkou, zásadní, cestu vykonal první reálně využitelný automobil se spalovacím motorem vyrobený ve střední Evropě, NW Präsident, právě před sto dvaceti lety ve dnech 21. a 22. května. Po dokončení stavby prvního vozu se spalovacím motorem v Kopřivnici a jeho důkladných jízdních zkouškách v květnu roku 1898 dostal vůz jméno - Präsident.

V květnu onoho roku vyrazilo nejvyšší vedení společnosti Nesseldorfer Wagenbau-Fabriks-Gesselschaft a jeho obchodní spojenci novým vozem (za doprovodu dalšího automobilu, původní Benz Phaeton, v Kopřivnici překřtěný na Instructor, který sloužil jako etalon při výrobě prvního vozu NW Präsident) z Kopřivnice do Vídně po vlastní ose.

Velká cesta

Počin to byl vpravdě pionýrský, cesta dala jistě všem pánům zabrat. Na sedadlech vozu NW Präsident se natřásali: za řídítky, druhý ředitel kopřivnické vagónky Ing. Hugo Fischer von Rösslerstamm, významný severočeský textilní podnikatel a propagátor motorismu v monarchii baron Theodor Freiherr von Liebieg, vicepresident a rakouský výrobce spalovacích motorů William E. Hardy a hrabě Gustav Pötting-Persing - první předseda Rakouského automobilového klubu. Ve druhém voze Instructor se jízdy zúčastnili Ing. Edmund Rumpler, Ing. Karl Sage, konstruktéři podvozku prvního kopřivnického automobilu, vrchní dílenský mistr Leopold Sviták a mechanik František Cahel.

Za čtrnáct a půl hodiny čistého času urazila malá kolona obou vozů doplněná cyklisty, po trase Kopřivnice – Přerov - Uherské Hradiště – Hodonín - Vídeň 328 kilometrů.

Poněkud pikantní, s ohledem na název nejmodernějšího dopravního prostředku a prvního využitelného automobilu se spalovacím motorem vyrobeným nejen v Rakousku-Uhersku, ale též ve střední Evropě, byl fakt, že cílem cesty bylo jeho představení na výstavě otevřené k 50. výročí panování ryzího monarchy, císaře Františka Josefa I. (1830 – 1916).

Dokonalé představení

NW Präsident prý budil ve Vídni zaslouženou pozornost. Vystavovatelé jej umístili na zvlášť čestné místo, kde se první kopřivnický automobil stojící na počátku dnes již více než sto dvaceti leté historie výroby automobilů, představil, poprvé oficiálně, veřejnosti. Díky vhodné volbě příjemných křivek karosérie, odvozené z moderního kočáru, tvořil vůz se strojním spodkem harmonický celek a výrazně se tak lišil od všech tehdy vyráběných automobilů.

Vystavení prvního vyrobeného vozu se spalovacím motorem v Kopřivnici přineslo firmě také první obchodní úspěch – objednávku podobného vozu vídeňským uhlobaronem Oskarem Berlem. Tomu však byl následujícího roku dodán již automobil vybavený konstrukčně novou převodovou skříní.

Po skončení výstavy firma darovala svůj NW Präsident společně s vozem Instructor Rakouskému automobilovému klubu jako cvičná vozidla. Některé prameny hovoří o tom, že NW Präsident byl na určitou dobu Rakouskému autoklubu jen zapůjčen, aby propagoval spalovací motor jako takový. Někdy kolem roku 1900 byl však osazen novým motorem, tentokráte již kopřivnické výroby, a během dalších let prošel několika konstrukčními úpravami.

Stavba repliky NW Präsident

V roce 1919, po společensko-politickém přeskupení střední Evropy, se vůz NW Präsident dostal do sbírek Národního technického muzea v Praze. Ti, kteří jej vyrobili tak paradoxně o svůj solitér obrovské historické hodnoty přišli. Nezbylo tedy nic jiného, než aby se pokusili vyrobit repliku. Nutno říci, že k tomu došlo až v sedmdesátých létech dvacátého století.

Mezi roky 1972 až 1977 kopřivničtí podnikli dle dochované dobové dokumentace stavbu repliky svého prvního vozu NW Präsident. Jak byla práce úspěšná, může každý návštěvník severomoravské Kopřivnice posoudit na vlastní oči. Replika prvního reálně využitelného automobilu se spalovacím motorem vyrobeného v Rakousko-Uhersku a ve střední Evropě se vyjímá na čestném místě v Technickém muzeu TATRA.

Datum zveřejnění

1.6.2018

Zdroj informací

TATRA TRUCKS a.s.

Fotogalerie

Facebook







Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:
Page generated in 0.8739 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál