MOL Česká republika opatří desetinu svých čerpacích stanic externími defibrilátory

MOL Česká republika opatří desetinu svých čerpacích stanic externími defibrilátory

Na jednatřiceti čerpacích stanicích MOL začnou být od června rozmisťovány automatizované externí defibrilátory (AED). S těmito resuscitačními přístroji dokáže i laik efektivně pomoci člověku postiženému poruchou srdečního rytmu. V první fázi se MOL zaměří na nejfrekventovanější dálniční tahy, kde je pravděpodobnost využití AED během léta nejvyšší. Součástí instalace externích defibrilátorů bude také povinné proškolení personálu stanic.

V rámci Skupiny MOL má již s defibrilátory na čerpacích stanicích pozitivní zkušenosti slovenský Slovnaft. V Česku se nyní budou přístroje instalovat na frekventovaných stanicích, které využívá nejvíce řidičů ohrožených dehydratací a vyčerpáním organismu při dlouhých cestách na letní dovolenou. Defibrilátory tak přichází na stanice MOL v období, kdy je riziko zástavy srdce nejvyšší.

Zástava oběhu krve je přitom jednou z nejčastějších příčin úmrtí v České republice. „V lidském organismu dojde ke zrychlenému kmitání srdečních komor, které se nestačí plnit krví a pumpovat ji do oběhu k životně důležitým orgánům. Tím nejcitlivějším je lidský mozek, který přestává fungovat již po několika vteřinách bez dodávky kyslíku. Po několika minutách pak dochází k jeho trvalému poškození. Přístroje AED dokáží srdeční rytmus rozpoznat, vyslat elektrický výboj a ovlivnit tím arytmii. Jejich instalace na veřejných místech je tak skvělá možnost, jak zachránit desítky až stovky lidí každý rok,“ uvádí doc. MUDr. Tomáš Vymazal, přednosta ARO v Motole.

„Časový interval mezi kolapsem a příjezdem záchranné služby je ve většině oblastí 5-8 minut. Během této doby je ale již možné zahájit resuscitaci a použít automatizovaný externí defibrilátor, na čemž často závisí přežití postiženého. S každou minutou prodlevy totiž klesá naděje na záchranu postiženého o 10 %, zatímco včas provedená defibrilace dokáže zamezit až 73 % úmrtí,“ upozorňuje MUDr. Barbora Truksová Zuchová, lékařka a tisková mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje. Zaměstnanci stanic MOL jsou proto v těchto dnech intenzivně školeni o poskytování první pomoci a používání automatického defibrilátoru. Všechny dostupné AED jsou navíc zaregistrovány v rámci mobilní aplikace Záchranka.

Rozhodnutí MOL zavést na svých nejfrekventovanějších stanicích defibrilátory není náhodné. „Jedním z nejsilnějších pilířů naší sociální odpovědnosti je péče o druhé, a tak bylo přirozené zaměřit se také na ochranu zdraví našich zákazníků. Chceme využít možností naší sítě a pomoci se záchranou toho nejcennějšího – lidského života,” říká Tomáš Lux, retail manager MOL Česká republika. Instalací defibrilátorů navíc společnost rozvíjí svou vizi servisních stanic budoucnosti, tedy míst, kde se zákazníkovi vedle načerpání pohonných hmot dostane i široké škály dalších produktů a služeb.

„Pokud se nám podaří zachránit alespoň jeden lidský život a vrátit pacienta zpátky do plnohodnotného života, bude to pro nás úspěšný a naplněný projekt,“ říká Miroslav Beznoska, manažer oddělení HSE MOL České republika a dodává: „Naši zákazníci poznají stanici vybavenou externím defibrilátorem díky označení u vstupu. Ve svých mapách je uvidí i pracovníci operačních středisek záchranné služby linky 155 a mohou tak okamžitě nasměrovat pomoc na naše stanice.“ Přístroj má jednoduché ovládání s hlasovými instrukcemi a jeho využití je snadné, neboť sám pozná, zda pacient potřebuje výboj nebo ne. Není proto možné postiženému nijak ublížit.

Každá minuta prodlevy sníží naději na záchranu o 10 procent

Náhlá srdeční smrt je jednou z hlavních příčin úmrtí v Evropě. Průměrně uplyne mezi tísňovým voláním a příjezdem záchranné služby, která provede první defibrilační výboj, ve většině oblastí 5 − 8 minut. Během této doby závisí přežití postiženého na svědcích zástavy, kteří mohou zahájit resuscitaci za pomoci automatizovaného externího defibrilátoru (AED). S každou minutou prodlevy přitom klesá naděje na záchranu postiženého o deset procent.

V ČR je například jen v Jihomoravském kraji ročně mimo nemocnici postiženo náhlou srdeční příhodou přibližně 700 lidí. Zhruba polovina z nich přímo v terénu zemře a jen 5 − 15 % pacientů má to štěstí, že se po srdeční příhodě vrací zpět do běžného života. Při fibrilaci komor, která náhlou srdeční příhodu provází, pomůže právě včasný elektrický výboj defibrilátoru. Při resuscitaci pomocí AED zkombinované s masáží hrudníku se naděje na přežití postiženého pohybuje mezi 70 − 80 %.

Automatizovaný externí defibrilátor je počítačově řízené zařízení určené pro laiky, které je schopno analyzovat křivku EKG a v případě potřeby vede zachránce hlasovými i vizuálními pokyny k provedení resuscitace a případně i defibrilace správným a bezpečným způsobem. Základní pokyny k použití přístroje, stejně jako seznam míst, kde jsou v okolí externí defibrilátory umístěny, poskytnou operátoři tísňové telefonní linky 155. Pokud je v dané oblasti dostupný defibrilátor u složek Integrovaného záchranného systému (IZS), vyšle operátorka na místo kromě výjezdové skupiny Zdravotnické záchranné služby (ZZS) i nejbližší jednotku s AED.

V praxi tedy na místo události obratem přijíždí hasiči nebo policisté, kteří pomohou s resuscitací postiženého za pomoci AED do příjezdu týmu ZZS. Okolo 50 % osob postižených mimo zdravotnické zařízení náhlou zástavou oběhu je týmy ZZS resuscitováno, jsou obnoveny základní životní funkce a pacienti jsou předáni k hospitalizaci do nemocnice.

Systém zvyšující šanci na záchranu postiženého spočívá v těchto základních krocích:

  • Rozpoznání srdeční zástavy a přivolání pomoci na lince ZZS 155.
  • Okamžité zahájení resuscitace, operátorka po telefonu navádí při provedení resuscitace
  • Včasná defibrilace za pomoci AED co nejdříve od zjištění zástavy oběhu
  • Poresuscitační péče zajištěná odborníky

Datum zveřejnění

28.6.2018

Zdroj informací

MOL Česká republika, spol. s r.o.

Fotogalerie

Facebook







Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:
Page generated in 0.7289 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál